Na programu jsme měli hned dvě soutěže – Krmelín a noční v Kozlovicích. Kvůli povodním ale byla Kozlovická soutěž přesunuta na 5.6. a my se mohli soustředit pouze na pohárovku v Krmelíně. Tato soutěž není součástí žádné ligy, není zde žádný přepoj, jen se běží po betonu a po schodech na 2 hadice B. Loni se zúčastnilo pouze 9 týmů, letos však nebyla v okolí žádná jiná soutěž a dala se očekávat větší účast.
Trénovali jsme klasický útok na 2B, příhodné schody pro natrénování jsme ve Vyšních Lhotách nenašli :-). Holkám chyběla Marcela na spoji savic a tak hledaly vhodnou náhradu. Se sestavou hodně míchaly a tak nebylo divu, že se jim nepovedl ideálně ani jeden pokus. My jsme byli v kompletní sestavě, jen Zdeněk musel hned ze začátku tréninku odjet. Byl sice v nominaci na soutěž, ale protože musel opravdu odjet, rozhodli jsme, že startovat budou na proudech Vojta s Pavlem. Protože v Krmelíně o nic nešlo, dohodl jsem se s Petrem, že na béčka půjde místo mě on, ať si vyzkouší, jaké to je, startovat naostro na soutěži. Tréninkové pokusy byly ve znamení chybování na koši, Aleš hledal formu, takže se většinou čekalo na vodu. I tak jsme ale časy drželi standardně okolo 17 sekund. Dokonce měl Vojta při jednom pokusu 16,30s, když to Alešovi vyšlo. Bohužel se při předposledním útoku Vojta zranil, takže jsme museli spoléhat na Zdeňka, který neměl natrénováno.
Soutěž začínala ve 14:00, měli jsme příjemně nízká čísla 3 a 6, takže jsme před půl druhou vyrazili směr Krmelín. Po příjezdu jsme obhlédli trať a holky se začaly pomalu chystat na svůj pokus.
Problémy se sestavou nakonec vyřešily půjčením Dalibora na stroj, Petra se posunula na spoj savic a zbytek zůstal ve stabilním složení. Útok byl rozběhnutý velmi slibně, voda přišla tak akorát, první výstřik z proudnic byl za skvělých 21s, ale Lucka měla na rozdělovači na levém proudu zapojené céčko přes zub. Zavřela tedy levý ventil a snažila se zapojit C pořádně, tím ale pustila všechen tlak na Pavlu, se kterou to pořádně zametlo. Naštěstí proudnici tak tak udržela a nakonec to odnesla „jen“ odřeným loktem. Mezitím se Lucii nedařilo rozpojit levé C, aby ho mohla zapojit pořádně, trvalo to pěkných pár sekund. Nakonec se to povedlo, ale holky se mohly rozloučit s pěkným časem. Konečných 52,756s je hluboko pod jejich možnosti. Podruhé po sobě byly problémy s rozdělovačem, snad Lucka konečně najde formu. Tentokrát to holky stálo skoro jisté první místo, protože s výstřikem za 21s by se čas pohyboval okolo 22s a to by bohatě stačilo na první Paskov s časem 24,423s.
Další špatnou zprávou bylo, že od těch slavných schodů jsme měli díru v béčku a jednom céčku. B hadici jsme měli náhradní, ale céčka jsme bohužel nevzali. Na řadu tak přišla lepící páska a nezbylo než doufat, že to vydrží. Petr byl před startem hodně nervózní, až jsme zvažovali, zda nemám přece jen běžet já, ale v podstatě o nic nešlo, takže jsme mu dali šanci. Při startu podklouzli Dalibor a Pavel, ale naštěstí udrželi balanc a moc se nezdrželi. Hůř uklouzl u základny Petr, rychle se ale zvedl a ještě stihl zapojit céčka Zdeňkovi, než mu s nimi utekl. Na mašinu zapojil v pohodě, trochu měl problémy s B spojem mezi hadicemi, ale jakž takž to zvládl. Dalibor musel sice trochu počkat, ale zase tak hrozné to nebylo. Předek stačil doběhnout, sestřiky byly celkem vyrovnané a na časomíře svítil čas 18,944s. Představovali jsme si sice o něco lepší čas, ale i tak jsme byli spokojení, v tu chvíli jsme byli na 2. místě za Oprechticemi. Jenže když jsme se šli podívat na výsledkovou tabuli, měli jsme zapsán čas 19,944! Napadlo mě, že by to byl čas druhého proudu, jenže druhý proud měl zapsáno 18,548s a tento čas jsem na časomíře neviděl. Hned jsme podali protest, ale s chlapem u časomíry nebyla rozumná řeč, tvrdil nám, že jsme na časomíře museli vidět čas lepšího proudu. Jenže hned 4 lidi viděli čas 18,944! Vytáhli jsme i videokameru se záznamem. Na malém displeji kamery sice nebylo vidět, jaký čas byl na časomíře, ale bylo jasně vidět, že mezi proudy určitě nebyl více než sekundový prostřik. To nám však nebylo nic platné, ten chlap prostě nechtěl uznat, že udělal chybu a napsal nám o sekundu horší čas. Na soutěži navíc nebyl hlavní rozhodčí, takže se tím ani nikdo nezabýval. Brali jsme tak 10. místo, s časem, který jsme opravdu dosáhli, bychom sice byli jen o 2 místa lepší, ale jde o princip.
Soutěž vyhrály Malenovice ve výborném čase 16,094s, druhé místo bralo Oprechtické béčko za čas 16,622s a na poslední medailové umístění dosáhl Svinov A s časem 17,040s. Mezi ženami pak zvítězilo družstvo Paskova (čas 24,423s), druhé byly domácí ženy z Krmelína (27,274s) a třetí Fryčovice (31,027s).
Tuto soutěž hodnotím velmi negativně. Mám k tomu pár dobrých důvodů. Chyběl hlavní rozhodčí, takže se nebylo na koho obrátit s protestem. Rozhodčí na základně skoro vůbec nekontroloval spojky, někomu klidně mohly projít i zapojené spoje. Od ostrých hran schodů měla minimálně polovina týmů děravé hadice. A v neposlední řadě arogantní chlap u časomíry, který nedokázal přiznat svou chybu. Budeme se hodně rozmýšlet, zda přijedeme i příští rok, zatím to vypadá, že rozhodně ne. Náladu nám alespoň vylepšilo naše vítězství v semifinále MS v ledním hokeji nad Švédy po neuvěřitelném vyrovnání 7s před koncem, které jsme sledovali namačkaní u stánku s pivem, kde měli mini televizi. Posledních pár útoků tak skoro nikoho nezajímalo, protože všichni diváci sledovali hokej :-).