Je již skoro 2 a půl měsíce po poslední soutěži a mě napadlo napsat nějaké shrnutí toho, co jsme zažili, co se nám podařilo a co jsme zpackali za celý rok. Letošní sezóna byla naprosto výjimečná snad úplně ve všech směrech, vezmu to tedy pěkně popořádku.

Ještě před samotným zahájením soutěžního zápolení bylo zapotřebí vybudovat si dostatečné zázemí a sehnat materiál. Základ jsme měli, soutěžní stroj už byl v garáži, nějaké sportovní hadice byly taky, jenže jen jedna sada. Rozdělovač bylo potřeba nový, o proudnicích ani nemluvě. S dovybavováním jsme začali v podstatě hned po konci loňské sezóny. Za pomoci sponzorů, obce i sborových peněz se podařilo koupit 2 nové lehké a přesné proudnice, sportovní rozdělovač, sadu sportovních širokých hadic na postupové soutěže PS, nové lehké helmy a dokonce i dresy a bundy pro mužský tým. Další peníze jsme měli v záloze pro nákup sportovních úzkých hadic pro případ, že nějaká během roku praskne.

Takže najednou jsme vypadali úplně jinak. Loni parta nadšenců, co se zásahovou patnáctkou ve starých zásahových helmách, PSII kalhotách a jednoduchých tričkách objížděla ligové soutěže bez větší šance na úspěch. Letos tým s PS19, dresy a špičkovým vybavením, co vypadá, že to myslí vážně. Dokonce jsme si nechali udělat náš týmový znak, který jsme použili na dresy a mašinu.

Vybavení tedy bylo, zbývalo už jen začít trénovat, ať nevypadáme namakaně jen opticky. Bylo potřeba se sžít se silným strojem, a proto jsme začali s tréninkem hned, jak to počasí dovolilo, což bylo už někdy v dubnu. Zpočátku to šlo hodně ztuha, hlavně holky hledaly optimální sestavu, ale nepovolili jsme a trénovali poctivě každý týden. Troufnu si říct, že jsme v širokém okolí měli před první soutěží odběháno nejvíce útoků s vodou.

Posledním krokem před ostrým soutěžním startem bylo sestavit si kalendář soutěží, kam chceme zajet a stanovit si cíle pro sezónu. Ligové soutěže byly jasné, k tomu jsme přidali okrskové pohárovky a vytipovali si pár soutěží, kde by mohla být menší konkurence a tudíž větší šance na nějaký ten pohár. I tak to dávalo 34 soutěží, což byla hodně velká porce, ale když už jsme měli stroj, tak jsme ho chtěli co nejvíce využít. Nějaké přehnané cíle jsme si letos nedávali, přece jenom jsme ještě nedělali žádné extra časy. V Beskydské lize chtěli muži skončit okolo 5. místa a ženy v první polovině tabulky. K tomu jsme chtěli získat nějaký ten pohár a udělat nějaké dobré časy. Chlapi měli za cíl dělat šestnáctky, patnáctka nebo dokonce čtrnáctka se nám zdála letos nereálná. Holky se chtěly dostat s časem pod 20s. Také jsme se dohodli, že pokud vyhrajeme 1. kolo PS, zkusíme i kolo druhé.

První letošní soutěž pro nás byla noční v Kunčicích pod Ondřejníkem. A nejen pro nás, sjela se sem skoro celá elita MSL a pár týmů BL. Muži zde dosáhli pěkného času 17,783s (PP dokonce 16,931s) a obsadili výborné 14. místo z 33 mančaftů. Holkám se bohužel nedařilo a skončily mezi posledními.

A takto podobně vypadala celá první polovina sezóny, chlapům se dařily pěkné časy a holky většinou vyhořely na nějaké maličkosti. Protože však ženských týmů není tolik, co mužských, vozily holky i s horšími časy sem tam poháry. Naopak muži vyšli většinou naprázdno. I tak ale získali první vítězství ještě před začátkem ligy, ve Starém Městě zvítězili s časem 16,55s. Ženy zase vyhrály na Pražmě v čase 29,01s.

Obě naše družstva navíc vyhrála 1. kolo PS a jeli jsme tak na okresní kolo do Frýdku-Místku. Přestože většina z nás nikdy neběžela 100m překážek a štafetu, získali muži pěkné 5. místo z 11 týmů a holky dokonce výborné 2. místo. To bylo hodně nečekané a holky si udělaly v okrese slušné jméno.

Liga pro nás nezačala vůbec dobře, první soutěž v Žabni pokazili jak muži, tak i ženy. Poté však forma mužů začala stoupat, postupně se dostali až na dohled nejlepším týmům, to bylo přesně v polovině ligy po naší soutěži v Kamenitém, kdy byli na 5. místě a ztráceli jen 9 bodů na 2. místo. Na rovinkách dělali stabilně šestnáctky, rekord se zastavil na hodnotě 16,433s v Nové Vsi. Pavel však ve Fryčovicích dokázal sestříknout v čase 15,898s a Vojta sestřikoval v Karolince dokonce za 15,78s. Holky hodně kazily, ale zase se dokázaly dostat i na medailové pozice, v polovině sezóny měly na svém kontě 2 druhá místa na ligových soutěžích.

Dařilo se i mimo ligu, muži vyhráli pohárovku v Nižních Lhotách a byli druzí v Nýdku. Ženy byly 3. ve Starém Městě, Soběšovicích a Janovicích, 2. v Nýdku a vyhrály v Nižních Lhotách, Mostech u Jablunkova a vyhrály Floriána v Krásné.

Dalo by se říci, že muži byli na vrcholu, možná uškodilo, že jsme začali trénovat tak brzo, protože forma kulminovala v polovině sezóny. Hlavně se ale postupně zranili Lukáš, Siki a Bogo. Druhou půlku ligy tedy odběhali v lepené sestavě. Ta určitě nebyla ideální a díky tomu se začalo chybovat a muži se propadali až na 9. místo před poslední soutěží. Bodové rozestupy okolo 6. místa však byly minimální, takže před poslední noční soutěží ve Fryčovicích byla reálná šance na 6. místo a teoretická šance na 5. místo. A Fryčovický hrbol se naštěstí vyvedl, muži získali za čas 18,535s 12 bodů, jejich největší soupeři skončili za nimi, takže se nakonec posunuli na výborné 6. místo s celkovým ziskem 114 bodů a na 5. Bašku jim nakonec chyběly jen 2 body. Cíl daný před sezónou tedy splnili.

Sluší se však připomenout, že bez výpomoci lidí z ostatních sborů by muži asi ani neabsolvovali druhou polovinu sezóny. Hodně pomáhali kluci ze Skalice, Kvaša dokonce později startoval v našem dresu i za Skalici, abychom si mohli půjčit 2 lidi a neporušovali tak pravidla. Dále Riči mnohokrát zaskočil na kritickém postu rozdělovače. Ukázalo se totiž, že u nás nikdo jiný, než Siki rozdělovač pořádně neumí a po jeho zranění nastal velký problém. Snažili jsme se najít nějakou stabilní náhradu z neligového týmu, na jeden trénink přišel Radim Škandera ze sousedních Nižních Lhot, na následující soutěži si však obnovil zranění kolene a nemohl pokrčovat dál. Ze Skalice běželi za muže ještě Packal a Hanys, sice jen mimo ligu, ale každá pomoc se počítá. Dále po jedné soutěži běželi Křovák ze Lhotky (v Palkovicích) a Vojtyla a Honza z Hájova (oba ve Fryčovicích). Všem jmenovaným patří obrovský dík, bez nich by muži v tabulce tak vysoko nebyli.

Jestliže forma mužů v druhé půlce sezóny klesala, u žen to bylo právě naopak. Sestava se víceméně ustálila a začaly přicházet skvělé výkony. Po naší soutěži jsme se navíc dozvěděli, že ženy vedou pohár starosty OSHFM a jelikož v lize to moc slavné nebylo, rozhodly se holky soustředit právě na tento pohár. To znamenalo objíždět co nejvíce soutěží a sbírat body za umístění. Po naší první výpravě na gorolskou stranu jsme zjistili, že se tam dá relativně snadněji uspět (7 pohárů za jediný den) a hlavně ženy tam moc velkou konkurenci nemají. Proto jsme se snažili jezdit co nejvíce sem. A vyplatilo se to, holky zde získaly 2. místo na nočních soutěžích v Milíkově a Dolní Lištné a 1. místo v Neborech, Milíkově a na noční v Hrádku. K tomu přidaly 3. místo na soutěži BL v Hájově a na pohárovce v Ostravici, 2. místo v Raškovicích a 1. místo v Místku.

Díky tomu i narůstal náskok v poháru starosty, jedinými soupeřkami v boji o 1. místo byly ženy Nové Vsi, ale i na ty měly holky náskok více, než 20 bodů. Bohužel díky prapodivným pravidlům poháru neměly i přes obrovský náskok po poslední soutěži nic jisté. Naprosto chápu, že se snaží OSH motivovat pořadatele soutěží k posílání výsledků. Ale proč, když pořadatel něco zanedbá, jsou trestány i týmy, které na soutěž přijely v dobré víře a chtěly získat nějaké body? Úplně stačí, když příští rok dotyčná soutěž nebude zařazena do kalendáře soutěží, ale proč by se proboha měly výsledky této soutěže škrtat? Logika tohoto pravidla mi stále uniká.

Nicméně nakonec holky naštěstí vyhrály a chlapi přidali překvapivé 4. místo, které je ale výsledkem výše zmíněných škrtů. Nejvíce na ně doplatili muži Malenovic, kteří celou sezónu přesvědčivě vedli a nakonec skončili na 5. místě.

Zlepšení ženského družstva se projevilo i v tabulce Beskydské ligy. Postupně se dokázaly vydrápat až na konečné 4. místo. A to je na premiérovou účast perfektní výsledek. Celkem navíc letos dovezly ze soutěží 21 pohárů a zdvojnásobily tak jejich dosavadní počet v hasičárně

Co říct na závěr? Určitě to byla nad očekávání úspěšná sezóna. U holek o tom zajisté není pochyb. Muži splnili v BL svůj předsezónní cíl, ale podvědomě určitě pokukovali ještě trošičku výše. Hlavně po velmi úspěšné 1. polovině roku. Škoda těch zranění a zbytečných chyb. Ale i tak je to na 1. sezónu se sportovním strojem hodně slušné. Pokud se nám podaří udržet týmy, rozšíříme trochu kádr a vyhnou se nám zranění, mohla by být příští sezóna ještě zajímavější.